Deník

Hyjé do Pyrenejí
Nejprve pro ilustraci uveďme několik citací z ICQ, z doby večerního/nočního balení:
> 20:35:50 - Ondra: tak sem vyndal batoh se skrine
> 01:39:28 - Ondra: Oteviram batoh :)
> 02:49:22 - Ondra: Tak sem se tam prave pokusil narvat stan, a od srdce sem se zasmal
> 03:31:14 - Ondra: Ja sem asi docela magor, uz skoro i delam jehlou dirky do Tangu, abych z toho vyfoukl prebytecnej vzduch…
Ondra, pondělí 20. – úterý 21. srpna 2007
Cesta do národního parku Ordesa
Teprve ráno pořádně zjišťujeme, kde jsme se vlastně včera uložili ke spánku. Roští vcelku útulné, odpadu a dalších podobných (ale horších) věcí přiměřeně, povahou lze místo přirovnat asi tak ke kobyliskému Okrouhlíku. Adam, středa 22. srpna 2007
Na Goriz
Z našeho tábořiště u Refugia de Abé jdeme dále po Faja de Pelay, okolo vodopádů, a stoupáme k chatě Goriz. Adéla, čtvrtek 23. srpna 2007
Z Göritze do údolí
Ráno mě potěšily hned dvě věci. Jednak že už mi uschnul spacák (kterýžto předešlý večer někdo velice rozjařen pár kapkami alkoholu polil vodou, když se z našeho stanu stal nafukovací squat) a druhak, že jsem si mohla zuby vyčistit u umyvadla neustále se přitom pozorujíc v zrcadle. Jitka, pátek 24. srpna 2007
Už se to trhá
Je ráno a je stejně nevlídno jako včera – silný vítr mává našimi stany, obloha víc než zatažená. Ani přes vytrvalé opakování slov „Už se to trhá“ se situace nezlepšuje. Navíc jsme po včerejším kritickém dni značně vysíleni, a tak se zalepujeme hutným porridgem a následně ze stanů diskutujeme o tom, která ze zdejších osmitisícovek bude pokořena na dnešní krátké vycházce. Adam, sobota 25. srpna 2007
Pořádné hory
V plánu na neděli bylo vstát brzy, kouknout na počasí a v případě výrazného zlepšení oproti předešlým dnům směle vyrazit na skutečné vrcholky Pyrenejí. Karel, neděle 26. srpna 2007
Hyjé na vrchol
Žebříček debilních nápadů má nové první místo. Po včerejším celodenním pochodu, kterýžto byl dle mého skromného názoru doposavad horizontálně nejdelší, se ráno skutečně uskutečňuje – jak to slušně říci – „podivný“ nápad ze včerejšího večera: vstát někdy v šest, nedělat snídani a s heslem „ráno neni opar, jestli chceme dobrý fotky, musíme tam bejt brzo“ vystřelit na vrchol Monte Perdida. Ondra, pondělí 27. srpna 2007
Loučíme se s horami
Poslední den v Pyrenejích nás čekal především brutální pěší sestup – takřka 1300 výškových metrů do údolí. Karel, úterý 28. srpna 2007
Stopování k Barbastru
Spalo se nám krásně. Přece jenom, ty nejdrsnější hory jsme už měli za sebou, a před námi měla být jenom cesta do Barcelony, zewlování u mořete a odjezd domů (no a u mě s Karlem ještě nějaký to bejčení bokem). Nic nás tedy k móři zas tak intenzivně netáhlo, a tak jsme ani se vstáváním nespěchali. Ono taky proč by, na luxusním místě poblíž hromádky exkrementů se spí dobře. Honza, středa 29. srpna 2007
Z Barbastra do Barcelony
Když mi v 6.50 zvoní budík, vůbec se mi nechce vstávat – za ty dva týdny ve Španělsku roční doba trochu pokročila a venku je ještě tma. V sedm se pak budí i ti, co k probrání se nepotřebují alespoň deset minut. Provádíme osobní hygienu, balíme stany a batohy, nesnídáme a nestíháme. Adam, čtvrtek 30. srpna 2007
Barcelona
První co jsem po probuzení uviděla, byl růžový květ jakéhosi keře, jehož název mi bohužel není znám. Teprve pak jsem si uvědomila, že jsem strávila noc jako bezdomovec. Naštěstí jsme my i naše věci noc přežili bez úhony, a tak jsme se sesbírali ze země a z laviček a vydali se na kopec. Adéla, pátek 31. srpna 2007
Den odjezdu
Ráno už to nebylo tak romantické jako večer pod hvězdami na písčité pláži s mořským příbojem třpytícím se v měsíčním světle. Sangria došla, sluníčko připalovalo a písek lezl, kam neměl. Jitka, sobota 1. září 2007
Barcelonské intermezzo
Po dobrodružném stopování a návštěvě prasátek a kostela jsme se konečně vydali na autobus. Honza, sobota 1. a neděle 2. září 2007
Cesta do údolí před údolí pod Anetem
Plány máme velké – vystoupat až k jezerům pod Aneto do 2740 m n. m. – s batohy plnými jídla si však více jak 2000 výškových metrů nahoru za den nedáváme. Karel, pondělí 3. září 2007
Pico Aneto
Nastal den D, nastal den výstupu na nejvyšší kopec v okolí. Pico Aneto mělo být dobyto. Honza, úterý 4. září 2007
První polovina zewlovacího sestupu a spaní ve škarpě
Den po výstupu na Aneto musel být odpočinkový – nakonec z toho byly ale dny dva a my jsme byli odpočatí na měsíc dopředu. Karel, středa 5. září 2007
Zewl dolů #2/2, hledání hospody, hospoda
Ve čtvrtek jel první autobus okolo asi v šest – my jsme vstávali asi v jedenáct. Karel, čtvrtek 6. září 2007
Domů letecky
Zpět do Barcelony, moře, letiště.Honza, pátek 7. a sobota 8. září 2007
Cesta stopem domů
Karlovo stopování ze Španělska až do Prahy Karel, pátek 7. – pondělí 10. září 2007